pondělí 17. prosince 2018

Peklo nebo ráj?

Kniha Toskánsko : Peklo i ráj
Na co jiného myslet v tomto zimním počasí, kdy je brzy tma a moc velká zima na nějakou pořádnou
venkovní činnost, než na nějakou letní dovolenou. A co je lepší než právě prosluněné italské Toskánsko, ve kterém se právě odehrává kniha Ivana Krejčího?


V tomto humoristickém románu, Toskánsko: Peklo i ráj, vydaném nakladatelstvím XYZ roku 2017 v Praze, se setkáváme s klasickou českou rodinou na dovolené, která se jim hned na začátku značně zkomplikuje.


Autor nás na 484 stranách provází překrásnými místy podmanivého Toskánska z pohledu české rodiny a jejich průvodce - italského hraběte.


Toskánsko 
Nejen že vám zde Krejčí vylíčí zjednodušeně historii míst, které můžete sami navštívit, ale doplní je o vtipné poznámky, co vám buď vykouzlí úsměv na tváři, nebo vám naopak budou připadat neskutečně trapné a otravné.


Kniha se čte velice rychle a příběh dokreslují černobílé ilustrace Lubomíra Lichého. Postavy jsou živé a věrohodné. Díky těmto postavám se zdá příběh mnohem realističtější a vy se do něj můžete lépe vžít.

Dokonce dějová linka Františka, který leží v agónii v nemocničním pokoji a ve svých představách prochází Danteho Peklem je živá, vtipná a svým způsobem poučná.


Takže pokud se chystáte či nechystáte do Toskánska, ale chtěli byste alespoň na okamžik nahlédnout do této krajiny, kniha je určena právě pro vás.


neděle 12. února 2017

Hrad mám, hledám prince

Když se tak dívám z okna na tu zasněženou krajinu venku a popíjím horký čaj, který mi do těla přinese aspoň kapku tepla, mám chuť si připomenout tu úžasnou letní atmosféru - a jak jinak to
udělat, než nějakým jednoduchým románkem?

Moje volba tak padla na jednoduchý román od Sussany Kubelkové - Hrad mám, hledám prince, protože co nám více připomene léto, než špetka romantiky, spousta humoru a kapka napětí?

"Anetta vyrostla na hradě. Ve svých jednadvaceti z něj utekla se svojí láskou Danielem. Ten ji ovšem zbaví všech peněz a ona se musí vrátit za svým strýčkem domů. Vytouženého klidu a lásky se však nedočká a se svým potrhlým strýčkem, teplomilnou babičkou, co miluje nošení květovaných klobouků a novým papouškem Bonniem, co rozklove na co přijde, se dostává do jedné absurdní situace za druhou."

Tuto knihu jsem četla už v létě a teď jsem strávila asi hodinu tím, že jsem seskládávala obsah této knihy (protože kniha skoro žádný děj nemá) Je to lehounká komedie, kterou přečtete během jednoho odpoledne a pouze jedna vtipná situace za druhou vás nutí číst dál a dál.

Pokud však čekáte romantický příběh, nenechte se moc zmást. Romantiky je tam přibližně na dvě stránky a z Anetty se rozhodně nestala ufňukaná zlomená holčička, kterou byste nejraději profackovali.  Kniha je totiž spíš o Anettině strýčkovi Eduardovi, který si usmyslel, že najde maďarský poklad - a ukáže svým sousedům, že není takový blázen, za jakého ho všichni mají.

pondělí 30. ledna 2017

Ready player one

Vítejte ve strhujícím sci-fi románu pro všechny milovníky počítačů, her a sci-fi, ve které nás Ernest Cline přivádí do, zdá se nevyhnutelné, budoucnosti.

Výsledek obrázku pro ready player one
"Rok 2045. Lidstvo se ocitá na pokraji zhroucení. Na světě již nějakou dobu vládne energetická krize. Jedinou možností jak se aspoň na chvíli ztratit z tohoto světa je OASIS - bezplatná online videohra, ve které můžete být tím, kým opravdu chcete být. 

Když programátor této hry James Halliday zemře, odkáže veškeré své mění tomu, kdo najde velikonoční vejce ukryté někde v této hře. Dlouhá léta se hádanku vedoucí k prvnímu klíči nedaří rozlousknout. Všichni už pomalu ztrácí naději, když najednou - neznámý chudý chlapec objeví první klíč..." 

Ernest Cline ve své knize vzdává hold filmům, seriálům, knihám a hrám z 80. let, které doplňuje příběhem o chudém chlapci a jeho boji za záchranu světa, který miluje (ačkoliv je jeho svět "pouze" virtuální). Každý čtenář si zde najde něco, co ho zaujme. Kniha totiž není jen óda na 80. léta, ale je to i akcí naplněný příběh, plný přátelství, lásky a boje se zlem.

Díky této knize si, ale také začnete uvědomovat, jak virtuální svět ovlivňuje naše životy. S hlavním hrdinou, sympatickým Wadem a jeho avatarem Parzivalem prožíváme život normálního dospívajícího, ale také starosti jako je ztráta blízkých, závislost na hře a boj proti zpeněžení světe, ve kterém všichni v této době hledají útěchu.

Dokonce ani špetka romantiky zde příběhu neškodí. Není tam násilně vecpaná a krásně doplňuje Wadovu motivaci pro záchranu OASIS.

Takže - READY PLAYER ONE!!!






pondělí 25. července 2016

Dívka, která si říkala Tuesday

"Tuesday vzali vše. Vzali jí to, co nejvíc milovala a ona jim za to vezme život...

Opuštěné tunely pod Londýnem nejsou zase tak opuštěné jak se zdají. Přebývá v nich dívka se svým jediným plánem: pomstít se těm, co jí ubližovali a ubližují druhým. 

Případ Tuesday, která si přivlastnila zásluhy za vraždu několika členů londýnského gangu se dostává na stůl detektiva Losse. Vyhořelý policista se snaží odhalit dívčin příběh a doufá, že ho přivede ke zjištění, proč musela jeho dcera zemřít."

Takto nějak bych převyprávěla obsah thrilleru Dívka, která si říkala Tuesday od Stephena Williamse, který mi byl doporučen se slovy "Drsný a brutální". Možná jsem opravdu necitlivá svině, ale zas tak hrozné mi to nepřišlo.

Děj vás vtáhne hned na první stránce a nepustí až do konce knihy. Tuesday si téměř okamžitě zamilujete, stejně jako Losse (Ale Tuesday víc, protože přece všichni milujeme malé holky, co berou zákon do vlastních rukou.). Nejspíš byste měli soucítit i s ostatními postavami, ale já je spíš pozorovala s chladným odstupem.

Autor vcelku realisticky vykresluje pocity zneužitých dívek a život na ulici. Vypráví o londýnském podsvětí tak barvitě, že vám běhá mráz po zádech (OK, tady asi trochu přeháním, ale chápeme se...).

Střídání Ich a Er formy vypravování, kterého jsem se bála, nijak neruší a příjemně knihu obzvláštní, stejně jako prostředí londýnského podzemí.

Nenajdete zde žádné zbytečné popisy, ani umělé natahování děje, což je velké (opravdu velké) plus!

Takže závěrem: 

Byly napsány lepší knihy, s lepšími myšlenkami a myslím, že toto nepatří a ani patřit nebude mezi skvosty současné literatury, ale byla to příjemná změna oproti hlubokým úvahám ostatních podobných thrillerů. Autor se nesnažil vyvolávat nějaké hluboké otázky, za což jsem mu neskutečně vděčná, protože z Tuesday se stala kniha bez romantiky u které se dá vypnout.