"Tuesday vzali vše. Vzali jí to, co nejvíc milovala a ona jim za to vezme život...Opuštěné tunely pod Londýnem nejsou zase tak opuštěné jak se zdají. Přebývá v nich dívka se svým jediným plánem: pomstít se těm, co jí ubližovali a ubližují druhým.
Případ Tuesday, která si přivlastnila zásluhy za vraždu několika členů londýnského gangu se dostává na stůl detektiva Losse. Vyhořelý policista se snaží odhalit dívčin příběh a doufá, že ho přivede ke zjištění, proč musela jeho dcera zemřít."
Takto nějak bych převyprávěla obsah thrilleru Dívka, která si říkala Tuesday od Stephena Williamse, který mi byl doporučen se slovy "Drsný a brutální". Možná jsem opravdu necitlivá svině, ale zas tak hrozné mi to nepřišlo.
Děj vás vtáhne hned na první stránce a nepustí až do konce knihy. Tuesday si téměř okamžitě zamilujete, stejně jako Losse (Ale Tuesday víc, protože přece všichni milujeme malé holky, co berou zákon do vlastních rukou.). Nejspíš byste měli soucítit i s ostatními postavami, ale já je spíš pozorovala s chladným odstupem.
Autor vcelku realisticky vykresluje pocity zneužitých dívek a život na ulici. Vypráví o londýnském podsvětí tak barvitě, že vám běhá mráz po zádech (OK, tady asi trochu přeháním, ale chápeme se...).
Střídání Ich a Er formy vypravování, kterého jsem se bála, nijak neruší a příjemně knihu obzvláštní, stejně jako prostředí londýnského podzemí.
Nenajdete zde žádné zbytečné popisy, ani umělé natahování děje, což je velké (opravdu velké) plus!
Takže závěrem:
Byly napsány lepší knihy, s lepšími myšlenkami a myslím, že toto nepatří a ani patřit nebude mezi skvosty současné literatury, ale byla to příjemná změna oproti hlubokým úvahám ostatních podobných thrillerů. Autor se nesnažil vyvolávat nějaké hluboké otázky, za což jsem mu neskutečně vděčná, protože z Tuesday se stala kniha bez romantiky u které se dá vypnout.
